Laden...
Česko a Polsko tím, že nedovolují cizincům z Evropské unie vstupovat do politických stran, porušují unijní právo, rozhodl dnes Soudní dvůr EU. Evropská komise obě země zažalovala s tím, že státy tak omezují právo cizinců kandidovat v místních a evropských volbách za stejných podmínek, jaké mají čeští a polští občané. České ministerstvo vnitra se podle mluvčího Ondřeje Krátošky s rozhodnutím podrobně seznámí a zváží, zda bude třeba upravit legislativu.
Evropská komise se českým omezením zabývá již od roku 2012, kdy formálně zahájila řízení pro porušování unijních pravidel. Česko však podle unijní exekutivy na opakované výtky reagovalo tvrzením, že jeho zákony jsou v souladu se společnými předpisy evropského bloku.
Česko poslalo Ukrajině od předloňského začátku ruské invaze z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun. Na dotaz ČTK to uvedl Karel Čapek z odboru komunikace ministerstva obrany. Válka na Ukrajině dnes trvá 1000 dní, výročí připomíná řada akcí v ČR i v zahraničí. Česko v rámci své iniciativy také shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii.
Vojenský materiál poslaný na Ukrajinu schvaluje česká vláda postupně v utajeném režimu, naposledy seznam darované pomoci odtajnila v červenci. Tehdy celková pomoc od začátku války dosahovala 6,75 miliardy korun, mezi dary bylo osm kusů letecké techniky, 62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty, 26 průzkumných chemických vozidel nebo 16 kompletních speciálních vozidel protivzdušné obrany.
Česko poskytlo Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022 humanitární a stabilizační pomoc ve výši 1,42 miliardy korun, uvedla Aneta Kovářová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. Od roku 2023 Česko poskytuje pomoc v rámci tříletého programu, který má humanitární, stabilizační, rozvojovou i ekonomickou část. Ročně je na něj vyčleněno právě 500 milionů korun. České firmy se také aktivně zapojují do poválečné obnovy země.
Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili českému státu letos za první tři čtvrtletí na odvodech a daních o 5,7 miliardy korun více, než získali na podpoře. Přínos postupně každý kvartál roste. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Jakub Augusta. Resort evidoval podle něj téměř 150.000 pracovně právních vztahů, tedy smluv či dohod lidí s dočasnou ochranou se zaměstnavateli.
Ruská invaze na Ukrajinu trvá 1000 dnů, začala předloni 24. Podle údajů ministerstva vnitra pobývalo v Česku k nedělní půlnoci 383.300 lidí s dočasnou ochranou. Z nich v aktivním věku od 18 do 65 let bylo 165.200 žen a 106.500 mužů.
Evropská unie nepřeruší politický dialog s Izraelem, jak to navrhoval šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Některé členské státy EU včetně Česka s tím na jednání v Bruselu nesouhlasily. Novinářům to po schůzce řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Borrell přerušení dialogu s Izraelem navrhoval jako reakci na jeho porušování mezinárodního humanitárního práva v Pásmu Gazy.
Lipavský se naopak domnívá, že EU má naopak dialog vést a v jeho rámci uplatňovat své postoje k regionálnímu dění. Evropská unie již podle něj v této souvislosti zavedla množství sankcí, například proti násilným židovským osadníkům.
V okolí Jaderné elektrárny Dukovany bude kvůli stavbě nových bloků potřeba do deseti let vybudovat skoro 3000 bytů, což by v letošních cenách stálo zhruba 10,8 miliardy korun. Zlepšit bude například potřeba také dostupnost zdravotní péče, která je už nyní v tomto území nižší. Podle studie, která mapovala možné sociální a ekonomické dopady dostavby Dukovan na region, přibude podle předpokladu na vrcholu výstavby v polovině 30. let včetně rodinných příslušníků nových pracovníků v tomto území až 9700 obyvatel.
"Dostavba dvou bloků jaderné elektrárny v Dukovanech znamená pro oba kraje, Vysočinu i Jihomoravský kraj, obrovský zásah, a to vlastně do všech oblastí života," řekl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) při představení výsledků studie na městském úřadě v Třebíči. Zároveň si myslí, že benefity převažují. Zpracování studie zadalo ministerstvo ve spolupráci s Vysočinou a Jihomoravským krajem, zpracovala ji firma KPMG Česká republika.
Do místní ekonomiky by za 15 let do dostavby obou bloků mohlo podle studie plynout až 250 miliard korun, vzniknout by mohlo i 1000 nových ekonomických subjektů. Získat by mohli podnikatelé třeba v dopravě, stavebnictví, obchodu a službách.
Vládní strany chtějí navrhnout posun účinnosti zákona o právu občanů na digitální služby, takzvané digitální ústavy, o dva roky. Původně měl fungovat už od února příštího roku. Velká část služeb bude od příštího roku digitalizovaná, ne však všechny - a stát se chce bránit právním důsledkům. U některých služeb se navíc ukázalo, že jejich digitalizace není efektivní, a proto by se měly z digitalizace vyloučit. Na dnešním setkání s novináři to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Návrh na posun účinnosti kritizuje pirátský poslanec Ivan Bartoš, který byl donedávna vicepremiérem pro digitalizaci.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) občané většinu služeb v příštím roce v digitalizované podobě dostanou, běží ale některé velké projekty, které budou hotové až v dalších měsících. Například ministerstvo vnitra spustí od začátku příštího roku portál, který nabídne občanům 114 digitálních služeb v gesci resortu, mimo jiné nahlášení změny bydliště nebo ztráty dokladů. Od roku 2025 bude podle Jurečky také například Česká správa sociálního zabezpečení zcela digitálním úřadem.
O mimořádnou vládní pomoc po zářijových záplavách požádaly v Bohumíně na Karvinsku už zhruba dvě třetiny vyplavených domácností. Nárok na pomoc má ve městě přes 1500 zasažených domácností, žádost zatím podala více než tisícovka z nich. Zájemci o finanční pomoc, kterým velká voda zatopila obytné prostory, případně sklepy rodinných domů, mají čas na podání žádosti do konce listopadu. Novinářům to dnes sdělila mluvčí radnice Jana Končítková.
Na mimořádnou pomoc domácnostem postiženým záplavami vláda vyčlenila průměrně 40.000 korun na domácnost. O konkrétní výši podpory ale rozhodují jednotlivé obce, kterým stát peníze posílá formou dotace.
Obce už začínají vracet techniku, kterou si půjčily od státu během povodní. Správa státních hmotných rezerv (SSHR) jim poskytla zásoby za zhruba půl miliardy korun, nyní se jí do skladů vrátily například protipovodňové stěny, čerpadla, elektrocentrály nebo cisterny na pitnou vodu. V terénu naopak zatím zůstávají hlavně zařízení pro odstraňování škod jako vysoušeče nebo provizorní mosty. ČTK to dnes sdělil předseda SSHR Pavel Švagr.
Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) a Fakultní nemocnice Brno (FNB) budují biobanku, která má pomoci pochopit rozvoj a agresivní povahu nádorových onemocnění slinivky břišní. V bance mají živé buněčné linie odvozené z nádoru, s nimiž rekapitulují jeho vývoj v laboratorních podmínkách. Využívají k tomu pokročilé trojrozměrné tkáňové modely, na nichž mohou zkoumat biologické procesy na pozadí růstu nádorových buněk. Na svém webu o tom informovala univerzita.
Pod vedením Petr Vaňhara z Ústavu histologie a embryologie LF MU vzniká úložiště živých buněčných linií získaných z nádorové tkáně odebrané při chirurgickém výkonu. Tkáňové modely vytvořené z buněk pak věrněji simulují vlastnosti skutečného nádoru. Vědci na nich mohou snáz zkoumat individuální variabilitu onemocnění a buněčné mechanismy, které ji podmiňují. "Může nám to pomoci odpovědět na otázku, proč jsou některé nádory agresivnější než jiné nebo proč některý pacient umírá za několik měsíců a u jiného se jeho onemocnění daří zvládnout, přestože mají stejné výchozí podmínky i léčebný režim," řekl Vaňhara.
Nádorem slinivky břišní v tuzemsku každoročně onemocní přes 2300 lidí, za posledních 30 let je to nárůst o 60 procent. O podobné číslo vzrostla i úmrtnost, neboť onemocnění je zprvu bezpříznakové a lékaři jej odhalí až v pozdním stadiu. Zatímco v minulosti byly nádory pankreatu dlouho omezené na starší pacienty, čím dál častěji se objevují i u mladých lidí, u nichž se mohou chovat jinak.
Nejvíc Čechů letos v létě opět vyrazilo na dovolenou do Chorvatska, podle statistik ministerstva zahraničí zhruba 800.000. Úřad to uvedl v dnešní tiskové zprávě. Z údajů od poloviny června do poloviny září dále vyplývá, že počet zadržených občanů činil 300, z toho nejvíce v Londýně (47).
Zastupitelské úřady v cizině v létě vydaly 776 náhradních cestovních dokladů, nejvíce v Paříži (72), Římě (69) a Madridu (55). Nejvíce zadržených občanů po Londýně bylo ve Varšavě (41) a Záhřebu (39). Z celkových 300 případů činily téměř šestinu drogové delikty.
Obětí trestné činnosti bylo 384, téměř polovina případů se stala v Římě. Hospitalizovaných bylo 123 občanů, nejvíc v Záhřebu (16), Oslu (14) a Sofii (14). V Záhřebu také zemřelo nejvíce Čechů, a to 17. Celkový počet úmrtí byl 155. Pohřešovaných bylo 32 českých občanů.
Školní tělocvik stresuje často nebo občas asi 60 procent českých středoškoláků. Negativní názor na podobu hodin tělesné výchovy u nich ve škole má více než 40 procent žáků. Vyplývá to z průzkumu firmy GTS Alive, která mimo jiné vydává a spravuje studentské průkazy ISIC. Ke sportu mají pozitivní vztah asi dvě třetiny dotázaných, naopak šestina nesportuje vůbec. Společnost o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Průzkum se konal v říjnu, zúčastnilo se ho 1028 středoškoláků.
"Mnoha z nich vadí mimo jiné známkování podle tabulek, nerespektující přístup některých tělocvikářů, monotónní náplň hodin nebo pocit trapnosti, když jim něco nejde, a ostatní se na ně při tom dívají. Možná i proto až 30 procent studentů využívá omluvenky i v případech, kdy jim prakticky nic není," řekl ředitel GTS Alive Radek Schich.
Studenty na hodinách tělocviku nejvíce baví posilování a fitness, volejbal, florbal a některé další míčové hry, bojové sporty nebo jóga, vyplývá z průzkumu. Nejméně oblíbené jsou pak aerobik, šplh, gymnastika, přeskoky gymnastického náčiní či cvičení na kruzích.
Nález pozůstatků středověkého osídlení při archeologickém výzkumu náměstí ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku získal cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro v kategorii Objev, nález roku. Ceny se udělovaly 15. listopadu v Praze.
Archeologové našli keramiku, zvířecí kosti, mince nebo dřevěné prvky. "Nejvýznamnější byl soubor kovových předmětů zemědělského a válečného charakteru ze začátku druhé poloviny 14. století nalezený v předsíni jednoho z objevených domů, který zatím nemá v evropském prostoru obdoby," uvedl archeolog Muzea regionu Valašsko Samuel Španihel, který byl vedoucím archeologického výzkumu. Vědci našli například i dvě radlice, krojidlo a nůž, dvě stovky šipek do kuše nebo část kování kola vozu zřejmě vojenského charakteru.
Horská služba nedoporučuje v Krkonoších kvůli silnému větru hřebenové túry. Vrchol Sněžky dnes zasáhl vítr o síle orkánu. Podle dat z měřicí stanice Poštovny Anežka na vrcholu Sněžky rychlost větru v nárazech dosáhla přes 130 kilometrů za hodinu. Hranice orkánu činí 117,7 km/h. Lanovka na Sněžku je kvůli pravidelné podzimní údržbě v odstávce, v provozu je od 4. listopadu do 6. prosince pouze o víkendech v závislosti na počasí.
Meteorologové vydali pro dnešní odpoledne a noc na středu téměř pro celou Českou republiku výstrahu před silným větrem. Ve středu dopoledne se má vítr uklidňovat. Vítr může lámat větve a stromy a může způsobit i menší škody na budovách.
Sněžka má tvar trojbokého jehlanu, který ční nad krkonošské hřebeny. Proto je klima navzdory nevelké nadmořské výšce arktické a velehorské, často ani neodráží celkový ráz počasí v Krkonoších. Na Sněžce panují extrémní klimatické podmínky, dnes v 9:00 tam bylo minus 4,6 stupně Celsia, pocitová teplota kvůli silnému větru byla výrazně nižší, a to minus 16 stupňů Celsia.
V noci zataženo, k ránu v Čechách protrhávání oblačnosti a ojediněle sněhové přeháňky, zejména na horách. Přes den proměnlivá oblačnost, na většině území během dne s přeháňkami, většinou sněhovými a na horách i s trvalejším sněžením. Nejnižší noční teploty +4 až -1 °C, ve východní části 7 až 4 °C. Nejvyšší denní teploty 1 až 5 °C, na východě území zpočátku až 7 °C, v 1000 m na horách kolem -3 °C.
Vepřové ze Španělska, drůbež z Brazílie, jablka z Chile či Nového Zélandu. Do Česka se podle Zemědělského svazu dovážejí potraviny, které jsou čeští zemědělci schopni vyprodukovat sami. Má to neblahý vliv nejen na ekonomiku, ale i životní prostředí - zbytečné dovozy mnohonásobně zvyšují uhlíkovou stopu.
V Bruselu jsem bydlela v paneláku, což nebylo vůbec zvykem, říká Věra Jourová, která po deseti letech opouští Brusel a místo eurokomisařky. Za svou činnost obdržela z rukou ministra zahraničí Jana Lipavského medaili Za zásluhy o diplomacii.
Z Jihoafrické republiky přijel do Prahy jako profesionální hráč rugby v roce 2017. Usadil se tu, a dnes učí Čechy jíst biltong a další jihoafrické speciality.
Tento e-mail je zasílán automaticky dle Vašeho nastavení odběru zpráv Radio Prague International.
Své nastavení můžete změnit zde.
© 2024, Radio Prague International - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, všechna práva vyhrazena.
https://cesky.radio.cz, e-mail: cesky@radio.cz, Facebook, Youtube, Instagram
Laden...
Laden...
© 2024
