Laden...
Hospodaření státu skončilo letos za první půl rok s nejlepším výsledkem od začátku pandemie koronaviru. Deficit státního rozpočtu přesáhl 152 miliard korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Schodek je ale zároveň šestý nejhlubší od vzniku Česka. Za celý rok by měl letos stát hospodařit s deficitem 241 miliard korun. Loni státní rozpočet v pololetí vykázal deficit 178,6 miliardy korun. Příjmy státního rozpočtu do konce června dosáhly 1,011 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 5,7 procenta. Za jejich růstem stály zejména vyšší výnosy daní a povinného pojistného. Výdaje v pololetí činily 1,163 bilionu korun, meziročně vzrostly o 2,5 procenta.
Dluh vládních institucí v prvním čtvrtletí meziročně stoupl o 202 miliardy na 3,54 bilionu korun. Míra zadlužení se zvýšila ze 43,1 procenta na 43,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Proti předchozímu kvartálu dluh stoupl o 47,2 miliardy korun, zatímco míra zadlužení se zvýšila o 0,1 procentního bodu. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Vládní instituce ve sledovaném čtvrtletí hospodařily se schodkem 73,6 miliardy Kč, což v relativním vyjádření bylo 3,7 procenta HDP. "Relativní míra zadlužení sektoru vládních institucí se meziročně zvýšila o 0,3 procentního bodu," uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková. Schodek hospodaření ústředních vládních institucí se meziročně zvýšil o 12 miliard na 105,7 miliardy Kč. Naopak hospodaření místních vládních institucí skončilo v přebytku 33,8 miliardy Kč, meziročně se ale zhoršil o půl miliardy. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení, mimo jiné zdravotních pojišťoven, vykázalo deficit 1,7 miliardy Kč. Příjmy vládních institucí meziročně stouply o 4,5 procenta na 39,8 procenta HDP. Za nárůstem stály zejména přijaté sociální příspěvky a daně z výroby a dovozu. V meziročním srovnání rostly i výdaje vládních institucí, po nárůstu o 5,5 procenta dosáhly 43,5 procenta HDP.
Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v červnu zlepšily. Jde o první zlepšení zdraví sektoru od května 2022. Index nákupních manažerů (PMI) stoupl na 50,2 bodu z květnových 48 bodů. Informovala o tom společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. Analytiky výsledek pozitivně překvapil, nechtějí je ale přeceňovat. Objemy výstupu české výroby v červnu vzrostly poprvé za více než tři roky. Tempo expanze bylo lehké, ale nejsilnější od února 2022. Ke zvýšení podle účastníků průzkumu přispělo zlepšení poptávky a obnova růstu nových zakázek.Ty se zvýšily jen nepatrně, ale podruhé za poslední tři měsíce. "Zprávy z české výroby byly na konci druhého čtvrtletí roku 2025 pozitivnější. Výroba i nové zakázky se navrátily k růstu díky prvnímu zlepšení provozních podmínek za více než tři roky," uvedla vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Sian Jonesová. Útlum byl podle ní přesto stále evidentní u zaměstnanosti a nákupu vstupů. Opakovaný pokles u obou se spojoval s šetřením nákladů a s předchozí slabou poptávkou, ačkoli rozpracovanost opět vzrostla. Ceny vstupů se zvýšily pomalejším tempem, které bylo z historického pohledu utlumené. V souvislosti se silnou mezinárodní konkurencí ovšem klesly prodejní ceny, protože firmy se snažily povzbudit exportní zakázky, dodala. České zpracovatelské firmy v červnu opět propouštěly. Zaměstnanost klesla v každém z posledních 33 měsíců, poslední redukce byla v této řadě nejmenší.
Národní ekonomická rada vlády doporučuje kabinetu přesněji cílit podporu pro znevýhodněné regiony. Po závěrečném jednání rady v tomto volebním období to řekl její koordinátor David Havlíček. Stát by měl například podle NERVu podporu směřovat přímo mikroregionům, které dokážou lépe identifikovat místní problémy a efektivněji je řešit. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) po jednání řekl, že jeho úřad doporučení zapracuje do strategie regionálního rozvoje.
České dráhy otestují ve svém vlaku vysokorychlostní satelitní internet Starlink od společnosti SpaceX Elona Muska. Speciální anténu dopravce instaloval do vlaku InterPanter, který bude v příštích týdnech jezdit například na linkách z Brna do Prahy či do Olomouce. Po třech měsících plánuje státní společnost provoz internetu vyhodnotit a rozhodnout o jeho dalším využití. Na tiskové konferenci to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). "Věříme, že satelitní internet může představovat odpověď na otázku, jak zajistit pro naše cestující stabilní a rychlé internetové připojení i tam, kde v okolí trati není k dispozici kvalitní signál od mobilních operátorů. Bohužel, na tuzemské železniční síti je takovýchto bílých míst stále dost," řekl předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.
Během následujících tří měsíců si tak dráhy otestují například technologické parametry řešení, celkovou stabilitu připojení a také přínos pro cestující. "Pokud se toto technologické řešení osvědčí, vstoupíme do jednání se Starlinkem o dodávkách pro další naše vlaky," doplnil Krapinec. Vlak bude jezdit například na lince Svitava mezi Brnem, Českou Třebovou a Prahou nebo lince Moravan mezi Brnem, Přerovem a Olomoucí.
Na přetížené kamiony nebo na dodržování povinných přestávek a další náležitosti se ode dneška zaměřuje Inspekce silniční dopravy (INSID). Vznikla z dosavadního Centra služeb pro silniční dopravu, má ale rozsáhlejší pravomoci. Inspektory už nemusejí doprovázet policisté a celníci a mohou sami zastavovat auta a pokutovat řidiče. Hned první šofér kamionu, jehož inspektoři kontrolovali ráno na dálnici D8 u Klíčan poblíž Prahy, neměl všechno v pořádku. Za prohřešek týkající se nastavení tachografu dostal několikasetkorunovou pokutu. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS), který se na první kontroly na D8 přijel podívat, jsou největším nešvarem přetížené kamiony. Ročně tak na českých silnicích vznikají stamilionové škody.
Hlavním cílem nové inspekce je podle Kupky zaměřit se právě na ně. "Největší problém jsou přetížené jednotlivé nápravy. V okamžiku, kdy vozidlo třeba při špatně rozloženém nákladu přetíží některou z náprav víc, tak to způsobí největší škody," řekl Kupka ČTK. Poškození jsou podle něj často větší na silnicích druhé a třetí třídy než na dálnicích a silnic první třídy. Součástí výbavy inspekčních vozů jsou proto mobilní váhy, které umožňují vyhodnotit každou nápravu zvlášť. Inspektoři díky tomu za několik minut zjistí, jestli je vozidlo přetížené. Za odmítnutá vážení dostane řidič pokutu 100.000 korun.
Kriminalita v Česku zůstala loni podle poznatků Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) zhruba na úrovni roku 2023. Po poklesu v době pandemie covidu v letech 2020 a 2021 se další rok zvýšila, ale od té doby stagnuje a nedosahuje úrovně z let 2018 a 2019, uvedl v tiskové zprávě mluvčí NSZ Petr Malý s odkazem na čerstvě zveřejněnou výroční zprávu. Při detailnějším pohledu lze ovšem podle NSZ rozeznat některé dílčí znepokojivé trendy. Jde například o růst kyberkriminality, a to nejen již o poměrně rozšířené podvodné jednání se snahou připravit někoho o peníze, "ale v poslední době o vzrůstající verbální a sexuálně motivované delikty (též kyberšikanu)", uvedl Malý. V této oblasti lze navíc předpokládat vysokou míru latence kvůli tomu, že oběti často trestný čin nenahlásí. Dalším znepokojivým trendem je zvyšující se agrese mladistvých pachatelů. Vedle výtržnictví a loupeže je významně zastoupený i trestný čin ublížení na zdraví, roste také nebezpečné vyhrožování a sexuálně motivovaná trestná činnosti, a to jak pohlavní zneužití, tak závažné případy znásilnění.
Při dopravních nehodách zemřelo v Česku během prvního pololetí 182 lidí, meziročně o 22 méně. Vyplývá to ze zpřesněných statistik dopravní policie. V červnu na silnicích zemřelo 45 lidí, dva z nich v poslední červnový den. Stejně jako vloni tak šlo o nejtragičtější měsíc prvního pololetí. Nejméně lidí zatím letos zemřelo při nehodách v březnu.
V historicky první hromadné žalobě v Česku soud vyhověl většině stěžovatelů. Truhlářská firma Postýlkov jim má vyplatit v součtu přes milion korun. Truhlářskou firmu z Chrudimska žalovalo 56 lidí za to, že jim nedodala zaplacený nábytek ani nevrátila peníze. Náhradu škody má dostat většina z nich. U čtyř zákazníků soud řízení pozastavil, protože firma zákazníkům dodala alespoň část zboží. Rozsudek Městského soudu v Praze je nepravomocný.
Rychleji než v předchozích letech se v Praze šíří parazitární onemocnění svrab, které se projevuje vyrážkou a svěděním. Do konce června hygienici zaznamenali 300 případů, loni 517 za celý rok. V tiskové zprávě o tom informovala Hygienická stanice Hlavního města Prahy. V celém Česku bylo podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) letos do konce května přes 4400 nemocných, nejhorší je situace v Moravskoslezském kraji. Onemocnění se přenáší přímým těsným kontaktem s nemocným, případně nepřímo prostřednictvím prádla nebo textilií. "Pokud by současný trend pokračoval, lze předpokládat, že počet nemocných v letošním roce opět přesáhne počty z předchozího roku," uvedla ředitelka protiepidemického oddělení pražské hygienické stanice Martina Marešová. Nákaza se více šíří v místech, kde žije více lidi v úzkém kontaktu, například v ubytovnách, sociálních nebo zdravotnických zařízeních dlouhodobé péče. Objevit se může i v dětských kolektivech.
V Česku začala hlavní část lovecké sezony, myslivci mohou od 1. července lovit několik druhů zvěře, včetně jelenů evropských, daňků skvrnitých nebo lišek. Umožňují to prodloužené doby lovu, které ministerstvo zemědělství potvrdilo letos v březnu a které platí až do roku 2030. Pokud do té doby nebude vyhláška upravena či opět prodloužena, po 31. březnu 2030 se doby lovu vrátí ke znění běžné vyhlášky, bez prodloužených výjimek, a například jelena evropského nebo muflony bude možné lovit až od 1. srpna. Dočasná změna má pomoci regulovat přemnoženou spárkatou zvěř a snížit škody v lesích a na polích. Od začátku července lze lovit jelena evropského, samce daňka skvrnitého, samce i samice muflona, a jelena sika. Také se otevírá sezona pro lišky, straky a vrány. Vybrané druhy zvěře do dvou let věku se smí lovit celoročně, patří mezi ně mláďata daňka, jelena, muflona či srnce.
V uplynulé sezoně, která trvala od dubna 2023 do konce března 2024, odstřelili myslivci podle dat Českého statistického úřadu dosud nejvíce jelenů, daňků, muflonů a divočáků, a to celkem 350.400. Údaje o úlovcích jsou k dispozici od roku 1950. Nejvíce zastřelili prasat divokých, a to 258.253, což je meziroční nárůst o 45,2 procenta. Naopak bažantů nebo kachen divokých zastřelili myslivci méně.
Ve Spojených státech zemřel 28. června ve věku sto let veterán druhé světové války a osvoboditel Plzně a západních Čech Herman Geist. Zástupci města mu vzdali poctu položením květin u památníku Díky, Ameriko! a u pomníku druhé pěší divize na Chodském náměstí. Lidé v následujících dnech mohou psát vzkazy do kondolenční knihy, která je umístěna v mázhauzu radnice, informoval na svých stránkách magistrát. Geist byl v minulosti pravidelným hostem plzeňských květnových Slavností svobody. "Odešel další z hrdinů, kteří se nesmazatelně zapsali do historie města Plzně. Tak jako Herman Geist v Plzni vzpomínal na květnové události roku 1945, my budeme vzpomínat na jeho život a hrdinství. Bylo nám ctí a nikdy na příběhy amerických a belgických veteránů nezapomeneme," uvedl primátor Roman Zarzycký (ANO).
Geist byl jedním z posledních žijících amerických osvoboditelů Plzně. Veteráni z USA a Belgie od roku 1990 plzeňské slavnosti pravidelně navštěvovali. Po covidové pauze přijeli veteráni naposledy v roce 2022. V letech 2023 a 2024 se slavnosti obešly bez účasti veteránů. Letos je navštívil devětadevadesátiletý Harry Humason, který se ale v květnu 1945 nepodílel přímo na osvobození Plzně. Jeho jednotka přijela tehdy do jižních Čech.
Dovolené i klíšťata snižují v létě počet dostupných dárců krve, nemocnice jí každoročně nemají dostatek. Podle dřívějších odhadů je letní pokles dárců asi o čtvrtinu. Nalákat nové se snaží kampaň složek integrovaného záchranného systému (IZS) nazvaná I tobě v žilách koluje naše krev!. Za čtyři roky díky ní bylo darovat asi 66.000 lidí, řekli dnes zástupci IZS novinářům ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN). Podle lékařky z transfuzního oddělení VFN Lucie Langmeierové je pokles způsobený zejména tím, že pravidelní dárci odjedou na dovolené. "Někdy se i stává, že cestují do mimoevropských zemí, do nějakých exotických destinací, kde je po návratu určitá doba, kdy se nesmí krev darovat. Může být i 12 měsíců," řekla ČTK. Podle informací na webu VFN nelze kvůli riziku nákazy malárií darovat krev půl roku po návratu například z Mexika, Peru, Brazílie, většiny afrických států, Indie, Filipín, Barmy nebo Malajsie. Po návštěvě turisticky oblíbeného Turecka, Maroka či Egypta se lhůta pohybuje mezi měsícem a půlrokem, lékaři ji posoudí individuálně.
Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili sídliště z doby laténské, která bývá tradičně spojována s Kelty. Lokalita podle nich nemá svým rozsahem a charakterem v Česku obdoby, řekl ČTK mluvčí Univerzity Hradec Králové Jakub Novák. Sídliště bylo podle vědců nadregionálním obchodním a výrobním centrem napojeným na dálkové obchodní trasy, o čemž svědčí nálezy jantaru, zlatých a stříbrných mincí i důkazy o výrobě luxusní keramiky. "Na nalezišti archeologové objevili také množství kovových předmětů včetně zlatých a stříbrných keltských mincí, mincovních raznic, zlomků keramických nádob, základů obydlí, výrobních objektů a zřejmě i jedné či dvou svatyní," sdělil Novák. Archeologové UHK a Muzea východních Čech v Hradci Králové podrobnější informace k nálezům zveřejní ve čtvrtek na tiskové konferenci. Součástí bude prezentace vybraných objevených předmětů.
V Safari Parku Dvůr Králové nad Labem na Trutnovsku se v červnu poprvé v historii zoo vylíhlo mládě vzácného jeřába bradavičnatého. O výjimečnou událost jde i ve světovém měřítku. Za poslední rok byly ve světě tři odchovy. Po jednom ptáčeti se vylíhlo v jihoafrickém Johannesburgu a ve dvou zahradách v USA. ČTK to řekl mluvčí zoo Michal Šťastný. Jeřábi bradavičnatí, někdy česky označovaní laločnatí, jsou největšími z afrických jeřábů. Na výšku mohou mít přes 170 centimetrů. Kvůli úbytku mokřadů se jejich populace snižuje, v přírodě se odhaduje asi na 8000 párů. Jeřábi bradavičnatí se vyskytují na jihu Afriky a na planinách Etiopie, Zambie, Mozambiku, Zimbawe nebo Angoly. Dvorská zoo se mláděte dočkala po deseti letech chovu páru jeřábů bradavičnatých. "Odchovy jeřábů bradavičnatých jsou velmi výjimečné. V chovu jsou často neoplozená vejce a páry ne vždy harmonizují," uvedl zoolog Michal Podhrázský.
Jasno nebo skoro jasno. Nejvyšší teploty 30 až 35 °C, v nížinách Čech ojediněle až 37 °C.
Na francouzském velvyslanectví v Praze převzali mladí čeští vědci Cenu Josepha Fouriera. Ta se udělovala už po patnácté, a je určená posluchačům doktorského studia v oboru počítačových věd. První místo získal Pavel Petráček z Českého vysokého učení technického v Praze za výzkum a vývoj malých bezpilotních a autonomních dronů.
Jakou roli sehráli krajané v zahraničí při vzniku samostatného Československa? První díl série Československo v srdci se vrací do období první světové války a mapuje, jak Češi a Slováci v USA, Francii, Jižní Americe i dalších zemích pomáhali budovat základy budoucího státu. Od finančních sbírek přes kulturní diplomacii až po politický lobbing – jejich podpora byla klíčová.
Otestujte své znalosti o České republice!
Tento e-mail je zasílán automaticky dle Vašeho nastavení odběru zpráv Radio Prague International.
Své nastavení můžete změnit zde.
© 2025, Radio Prague International - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, všechna práva vyhrazena.
https://cesky.radio.cz, e-mail: cesky@radio.cz, Facebook, Youtube, Instagram
Laden...
Laden...
© 2025
