Zprávy: Středa, 9. červenec 2025

Ústavní soud zamítl návrh poslanců ANO na zrušení důchodové reformy

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh poslanců hnutí ANO na zrušení důchodové reformy, jež kromě jiného postupně posouvá věkovou hranici pro odchod do důchodu. ANO mělo výhrady k obsahu zákona i k proceduře schvalování reformy. Hnutí poukázalo například na předčasné ukončení rozpravy. Podle ÚS však menšina, tedy opoziční poslanci, měli možnost vyjádřit svůj názor. ANO napadlo také dvě obsahové části zákona. Jedná se o zvýšení věku odchodu do důchodu nad 65 let a zúžení okruhu profesí, které mají nárok na dřívější penzi bez krácení pobírané částky.

Důchodovou reformu schválila Sněmovna loni, platí od letoška. Novela počítá například s pokračováním zvyšování důchodového věku od 30. let o měsíc ročně do 67 let, s nižším výpočtem nových penzí či dřívější penzí bez krácení pobírané částky pro pracovníky nejrizikovější čtvrté kategorie. Jednotlivá ustanovení nabudou účinnosti postupně až do roku 2027.

Ústavní soud zamítl návrh senátorů na zrušení části konsolidačního balíčku

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů vedených Michaelem Canovem (SLK) na zrušení některých částí vládního konsolidačního balíčku. Senátoři napadli pět částí, které podle nich nesměřují ke konsolidaci či porušují pravidla legislativního procesu, protože jde o takzvané přílepky. Senátoři kritizovali i zrušení třicetiprocentního podílu na výnosu z internetových a nelegálních hazardních her s tím, že porušuje právo obcí na samosprávu. Jejich argumenty ale ÚS nevyslyšel a návrh zamítl. Vládní politici rozhodnutí soudu uvítali.

Námitky o přílepcích se týkaly novely o dani z hazardních her, zákona o pozemních komunikacích a zákona o účetnictví a dalších souvisejících zákonů. Balíček k ozdravení veřejných financí prosadil kabinet loni. Sada opatření zahrnovala například omezení slev na dani z příjmu fyzických osob, zvýšení povinných odvodů živnostníkům, zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob, ale také znovuzavedení povinného nemocenského pojištění. Balíček měnil rovněž sazby daně z přidané hodnoty (DPH).

Ministr Dvořák: ČR dopadla ve zprávě EU o právním státě 2025 dobře

Česko dopadlo v unijní výroční hodnotící Zprávě o právním státě 2025, kterou vydává Evropská komise, dobře. Výsledek není nijak překvapivý. Na tiskové konferenci to řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle něj některé sousední státy tak dobře z hodnocení nevycházejí. Narážel na kapitoly o Slovensku a Maďarsku. Zprávu komise zveřejnila v úterý. Dokument se zaměřuje na nezávislost justice, potírání korupce, svobodu médií a vyváženost institucí. Česko podle zprávy pokročilo v řešení odměňování soudců a ostatních pracovníků soudů a státních zastupitelství, zkrácení řízení či zajištění nezávislého vyšetřování a stíhání korupce ve vysokých patrech. Výsledek ocenila nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. "Vítám, že aktuální zpráva Evropské komise pozitivně hodnotí změny související s reformou veřejné žaloby," řekla ČTK. ČR podle zprávy provedla i doporučené změny ve financování veřejnoprávních médií či ke zřízení národní instituce pro lidská práva i část doporučení k doplnění pravidel lobbingu. Žádný pokrok nenastal v krocích k transparentnosti vlastnictví médií či v doplnění pravidel, která by bránila střetu zájmů.

Podle ředitele české pobočky Transparency International (TI) Davida Kotory zpráva potvrzuje dlouhodobě neřešené problémy ČR v hodnocených oblastech.  "Pokud se bavíme o pozitivech, jedná se výhradně o dílčí pokroky bez potřebných zásadních systémových změn, které jsou právě tím hlavním klíčem ke zlepšení," řekl ČTK Kotora z Transparency International ČR. V praxi je podle něj vidět, že sice může být přijata potřebná legislativa, k tomu ale dochází až pod tlakem mezinárodních organizací. "Snahou českých zákonodárců je pak zákony osekat a posléze systematicky nevyčlenit potřebný rozpočet, který by zajistil jejich implementaci a dohled," uvedl Kotora. Systém se tak podle něj dostává pod tlak, a to nejen v oblasti legislativy, ale také u vyšetřování korupčních případů.

Evropský parlament schválil 114 milionů eur pro Česko na pomoc po loňských povodních

Evropský parlament schválil přidělení 114 milionů eur (zhruba 2,8 miliardy Kč) České republice po loňských povodních. Částka je součástí širšího balíku povodňové pomoci v hodnotě 280 milionů eur (6,9 miliardy Kč), který vedle Česka zahrnuje také Slovensko, Polsko, Rakousko, Moldavsko a Bosnu a Hercegovinu. Prostředky jim budou přiděleny z Fondu solidarity EU, který umožňuje proplacení výdajů na obnovu území po přírodních katastrofách. Evropská komise v květnu navrhla poskytnout pomoc zemím, které postihly ničivé povodně v září a říjnu loňského roku. Česko žádost o příspěvek z fondu podalo v prosinci. ČR podle schváleného návrhu obdrží 114 milionů eur, Slovensko 2,1 milionu eur, Polsko 76 milionů eur, Rakousko 42,8 milionu eur, Bosna a Hercegovina 45,7 milionu eur a Moldavsko 195.200 eur.

Z peněz z Fondu solidarity EU lze hradit například opravy veřejného majetku, jako jsou dopravní infrastruktura či školská a zdravotní zařízení, nebo čištění postižených oblastí a ochranu kulturního dědictví. Zpravodaj návrhu, polský europoslanec Andrzej Halicki z Evropské lidové strany (EPP) poznamenal, že přírodní katastrofy jsou stále častější a EU musí být připravena poskytnout účinnou a rychlou pomoc. Rovněž uvedl, že  schválená pomoc byla možná kvůli loňskému navýšení prostředků fondu solidarity.

Průzkum: Přes 40 procent českých exportérů zápolí s poklesem zahraniční poptávky

S poklesem zahraniční poptávky aktuálně zápolí 43 procent českých exportujících firem. Čtvrtinu tuzemských vývozců nyní nejvíc pálí ztráta konkurenceschopnosti v důsledku vyšších nákladů na energie. Podobné množství trápí narůstající konkurence ze třetích zemí, zejména z Asie. Vyplývá to ze společného průzkumu Exportní garanční a pojišťovací společnosti EGAP a Hospodářské komory ČR, kterého se zúčastnilo 272 firem. Ztrátu konkurenceschopnosti v důsledku cel amerického prezidenta Donalda Trumpa označila za překážku jen desetina dotázaných. "Výsledky šetření ukazují, že řada českých vývozců dnes čelí zvýšené nejistotě na zahraničních trzích. Přesto zůstávají aktivní a hledají cesty, jak si udržet konkurenceschopnost třeba právě pomocí finančních nástrojů, které jim pomáhají lépe řídit exportní rizika,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory Radek Jakubský. Pro nadpoloviční část respondentů tvoří příjmy z exportu více než čtvrtinu z celkových ročních tržeb, pouze 17 procent firem uvedlo, že neexportují vůbec.

Modernizace vedení, které způsobilo páteční výpadek, vyjde na 1,7 miliardy

Modernizace vedení V411, u nějž přetržení kabelu v Ústeckém kraji vedlo k pátečnímu rozsáhlému výpadku elektřiny v Česku, začne v příštím roce. Výstavba nového zdvojeného vedení vysokého napětí, která byla plánována ještě před touto událostí, by měla vyjít přibližně na 1,7 miliardy korun. Hotovo má být v květnu 2027. ČTK to řekl mluvčí státního provozovatele přenosové soustavy ČEPS Lukáš Hrabal. Připomněl, že vedení je využíváno pro vývod vysokých výkonů z elektráren a pro přenos elektřiny na dlouhé úseky. Podle ČEPS nepůjde jen o obyčejnou opravu nebo modernizaci stávající techniky na vedení, ale o výstavbu zcela nového zdvojeného vedení. ČEPS dlouhodobě upozorňuje, že v příštích letech bude nutné do rozvoje a modernizace přenosové soustavy masivně investovat. V současnosti podnik investuje do posílení kapacity vedení a sítí kolem deseti miliard korun ročně.

Velkou část ČR v pátek na několik hodin postihl masivní výpadek elektrického proudu, který způsobil přetržený kabel. Hlavní mechanickou příčinou bylo podle ČEPS roztržení fázového vodiče, tedy kabelu, který přenáší elektřinu mezi elektrárnami a rozvodnami. To vyřadilo z provozu právě páteřní linku V411. Další poruchy na tuzemské soustavě následovaly. Bez elektřiny se ocitl podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) asi milion odběratelů.

Vláda schválila vysokým školám peníze na navýšení počtu studentů zdravotnických oborů

Vysoké školy dostanou téměř 13 miliard korun na navýšení počtu studentů zdravotnických nelékařských oborů. Schválila to vláda. Do dvanácti let by tak mělo přibýt víc než 22 tisíc absolventů těchto oborů, hlavně zdravotních sester. V nemocnicích jich teď pracuje asi 80 tisíc, kolem 2500 míst se nedaří obsadit.  V nemocnicích pracuje zhruba 80.000 zdravotních sester, kolem 2500 míst se nedaří obsadit. Podle dat resortu jich do deseti let až 30.000 může odejít do penze. Odliv má vyrovnat navýšení počtu studentů. "Posílí se ani ne tak absolutní počty, ale hlavně se sníží jejich průměrný věk," uvedl dopoledne na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Proti současnosti bude studovat asi o pětinu víc radiologických asistentů, nutričních terapeutů, zdravotnických záchranářů, porodních asistentek a dětských sester. U všeobecných sester může být nárůst počtu studujících až 40 procent.

ČNB ve druhém čtvrtletí nakoupila 5,75 tuny zlata, v rezervách ho má 62 tun

Česká národní banka (ČNB) nakoupila ve druhém čtvrtletí 5,75 tuny zlata, jeho objem v rezervách dosáhl 62 tun (1,992 milionu troyských uncí). Hodnota zlata dosáhla 6,5 miliardy dolarů (137,2 miliardy korun), tvořilo čtyři procenta celkových rezerv centrální banky. Vyplývá to z údajů o struktuře devizových rezerv, které ČNB zveřejnila. Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti uvedl, že do roku 2028 by měly zlaté rezervy dosáhnout 100 tun. Většinu devizových rezerv ČNB tvoří dluhopisy. Zlato by podle centrální banky mělo sloužit k diverzifikaci devizového portfolia, protože jeho cena se vyvíjí nezávisle na cenách ostatních aktiv, což by mělo snížit volatilitu hospodářského výsledku ČNB.

Zlato, které má ČNB v rezervách, není všechno fyzicky uloženo v jejích budovách, tam se nachází jeho část. Většina je v zahraničí, například v trezorech britské centrální banky. Část zlata ČNB půjčuje za úrok jiným centrálním bankám.

Škoda zvýšila čtvrtletní odbyt skoro o 19 procent, nejvíce ze značek Volkswagenu

Automobilka Škoda Auto ve druhém čtvrtletí zvýšila odbyt meziročně o 18,7 procenta na 270.800 vozidel. Oznámil to mateřský koncern Volkswagen. Škoda tak zaznamenala zdaleka nejvýraznější růst odbytu ze všech značek skupiny Volkswagen. Celá skupina zvýšila čtvrtletní odbyt o 1,2 procenta nad 2,27 milionu vozů. Škoda vede z hlediska růstu odbytu i v pololetním srovnání - od ledna do konce června zvýšila odbyt meziročně o 13,6 procenta na 509.400 vozů. Růst odbytu celé skupiny Volkswagen za pololetí dosáhl 1,3 procenta nad 4,40 milionu vozidel. Skupina Volkswagen vykázala růst odbytu na všech trzích s výjimkou Severní Ameriky a západní Evropy. Na severoamerickém trhu jí odbyt klesl o 16,2 procenta, na západoevropském pak o 0,7 procenta. Na poptávku ve Spojených státech nepříznivě doléhají cla, celkový odbyt skupiny tak podpořil zájem o elektromobily v Evropě, uvedla německá automobilka. Němečtí výrobci automobilů usilují o dohodu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, která by nahradila nynější 25procentní clo na dovoz aut a jejich dílů do USA. Pro Volkswagen je americký trh klíčový.

Některé české firmy podle Ukrajiny porušují protiruské sankce, vláda informace prověří

Vláda má k dispozici seznamy českých firem, které podle Ukrajiny porušují protiruské sankce a dál dodávají své výrobky nebo materiál do Ruska. Úřady nyní získané informace analyzují, konkrétní jména firem ovšem zveřejňovat nebudou. Česko kvůli tomu do nového sankčního balíčku prosazuje přísnější kontroly exportu zboží přes třetí země. Na dotaz ČTK to uvedla Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v červnu uvedl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl. Zároveň vyzval k sankcím vůči těmto firmám. MPO v reakci na to uvedlo, že informace prověří. "Seznam firem, jak o něm mluvil prezident Zelenskyj, jsme doposud oficiálně neobdrželi. Při jednáních se však ministerstvu průmyslu a obchodu a ministerstvu zahraničních věcí podařilo neformálně získat určité seznamy od ukrajinských partnerů. Všechny dostupné informace nyní ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dalšími orgány podílejícími se na kontrole zahraničního obchodu s citlivým materiálem vyhodnocuje a analyzuje," uvedla Trefancová. Konkrétní firmy ani stále pokračující vyšetřování podle ní není z bezpečnostních a zahraničněpolitických zájmů České republiky možné komentovat.

Hladík: Na Moravě pršelo méně, než se čekalo, výstrahu na povodně lze odvolat

Výstrahu na povodňový stav je podle ministra životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL možné odvolat. Informoval o tom na sociální síti X s tím, že v noci na severu Moravy spadla jen polovina předpokládaných srážek. Podle Českého hydrometeorologického ústavu jsou řeky na severovýchodě země klidné. Na žádné stanici taky ráno neplatil ani nejnižší stupeň povodňového ohrožení. Nejvíc podle meteorologů pršelo na Lysé hoře v Beskydech, napadlo okolo 50 milimetrů. Srážky budou na severu Moravy sice pokračovat až do konce týdne, hladiny řek by ale deště neměly výrazně zvednout.  "Nejvíc srážek spadne v Beskydech, až kolem 50 milimetrů. Situace na řekách ale zůstane klidná a povodňové stavy už nehrozí," uvedli na síti X ČHMÚ. Ráno proto zrušil dosavadní výstrahy na extrémní srážky i povodně a vydal jen varování před vydatným deštěm pro několik regionů na severovýchodě republiky.

Studie: V 1. pololetí zbankrotovalo 3180 podnikatelů, nejvíce od roku 2021

V Česku letos v prvním pololetí zbankrotovalo 3 180 podnikatelů. To je nejvíc za poslední čtyři roky. Meziročně je to nárůst o 11 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau. Ještě rychleji než samotné bankroty rostl počet návrhů na ně - to značí, že krachů bude přibývat i v dalších měsících. V červnu bylo nejvíc bankrotů u podnikatelů ve stavebnictví a v obchodu. V posledních 12 měsících nejvíce podnikatelů zbankrotovalo v Moravskoslezském kraji, druhý nejvyšší počet byl ve Středočeském kraji a na třetím místě byla Praha. Naopak nejméně bankrotů bylo v tomto období v Karlovarském kraji.

Čestné stráži někdo odcizil slavnostní šavli, policie žádá veřejnost o pomoc

Vojenská policie žádá veřejnost o spolupráci při pátrání po slavnostní šavli čestné stráže, kterou někdo odcizil na konci loňského roku. Šavle je ve smutečním provedení s černým střapcem, fotografie Vojenská policie zveřejnila na síti X. Bližší informace ke krádeži na dotaz ČTK policie neuvedla. "Kriminalisté se krádeží zabývají od ledna letošního roku, ale pátrání bylo dosud bezvýsledné. Pokud by měl někdo informace k odcizené šavli výrobního čísla 019, může se s důvěrou obrátit na dostupné kontakty Hlavního velitelství Vojenské policie," uvedla policie. Z fotografií vyplývá, že šavle je dlouhá 93 centimetrů, je zdobená, v horní části čepele jsou vyryté zkřížené meče a pod nimi nápis "vlast a čest", který je z každé strany doplněn o lipové listy.

Čestná stráž Armády ČR je jednotka určená k zabezpečení protokolárních, slavnostních a pietních akcí po celém Česku i v zahraničí, ročně je takových akcí přes 400. Svou přítomností v uniformách ČS dodávají vojáci těmto akcím slavnostní vojenský ráz.

V Českém centru v Londýně bude výstava mladých umělců Potkali se ve Varech

Galerie Vitrínka Českého centra v Londýně v pátek zahájí výstavu Potkali se ve Varech. Letos na jaře ji mohli vidět návštěvníci pražské Galerie Magnus Art a předtím karlovarské Galerie umění. Své práce vystavuje osm mladých umělců, kteří spolu v roce 2024 trávili rezidenční pobyt v Karlových Varech. Výstava v londýnské Galerii Vitrínka potrvá do konce srpna, sdělila ČTK za pořadatele mediální zástupkyně Terezie Hofmanová. Jde o příspěvek českého centra k programu From Karlovy Vary, With Art, který londýnskému publiku přibližuje mezinárodní filmový festival. Mladí umělci při rezidenčním karlovarském pobytu, kam je pozvala galerie Magnus Art zřizovaná J&T Bankou, tvořili ve dvojicích. A výtvarné dvojice také spolu vystavují. Spolupracovaly české výtvarnice Karíma Al-Mukhtarová a TEA, Anna Jožová a Lucie Rosická, Anežka Hošková a Jakub Hošek a francouzská umělkyně Néphéli Barbasová s Jakubem Tytykalo. Propojující linkou mezi jejich díly se stal motiv vody a termálních pramenů. "Karlovy Vary nejsou známy jen jako vyhledávané lázeňské a filmové město, ale také jako místo inspirativního a tvůrčího uměleckého prostředí. Jsem velmi rád, že můžeme v zahraniční premiéře představit britské veřejnosti výtvarná díla uměleckých rezidencí Magnus Art na prestižních adresách londýnského Notting Hillu," uvedl ředitel Českého centra Londýn Přemysl Pela.

Ostravské MUSEum+ koupilo od firmy Vítkovice dvě vysoké pece bývalých železáren

MUSEum+, Industriální muzeum v Ostravě, se stalo majitelem vysokých pecí číslo 4 a 6 bývalých Vítkovických železáren. Koupilo je od společnosti Vítkovice, a. s. Za muzeum to řekl ČTK Jakub Jareš. Cena vysokých pecí byla 160,5 milionu korun, stanovil ji znalecký posudek. Pece jsou národní kulturní památkou a jejich záchrana je cílem muzea, které v nich vzniká a bude se o ně starat. Odkup pecí i jejich budoucí záchrana jsou financovány z operačního programu Spravedlivá transformace. MUSEum+ je příspěvkovou organizací ministerstva kultury a prvním státem zřizovaným muzeem, které bude mít sídlo v Ostravě. "Jedná se o významný krok na cestě k obnově této bezesporu jedinečné industriální památky, který umožní zahájení její transformace pro potřeby muzea s industriálním zaměřením," uvedla ředitelka muzea Naděžda Goryczková. V následujících letech se pece promění v sídlo muzea podle návrhu architekta Josefa Pleskota.

Počasí na čtvrtek

Převážně oblačno, místy přeháňky nebo občasný déšť. Večer ubývání srážek. Nejvyšší teploty 19 až 24 °C.