Laden...
Prezident Petr Pavel vetoval spornou novelu o platech politiků a soudců. Vyplývá to z informací na webových stránkách Hradu. Podle novely by platy vrcholných politiků měly od ledna růst o sedm procent, v dalších letech nejvýš o pět procent. Soudcovské platy se mají zvýšit o méně než jedno procento oproti loňsku. Podle Pavla by ale úprava v tomto znění neodpovídala dřívějšímu nálezu Ústavního soudu, a mohla by vést k soudním sporům. Prezident to napsal předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) v dopise, ve kterém své rozhodnutí zdůvodnil. „Neztotožňuji se způsobem, jakým se zákonodárce vypořádal s nálezem Ústavního soudu, na nějž má přijatý zákon reagovat, a to zejména v souvislosti se stanovením platové základny pro soudce na rok 2025, která by mohla být opět v rozporu s judikaturou Ústavního soudu a vyvolat další soudní spory se soudci. Vzhledem k pozdnímu přijetí zákona nelze rovněž přehlédnout jeho nežádoucí retroaktivitu,“ uvedl v dopise. Pavlovi také vadí, že zákon neřeší platy ústavních činitelů systémově. Politici by podle něj měli nastavit takový mechanismus, který zajistí automatickou úpravu platů, aby o nich nemuseli politici opakovaně sami rozhodovat. Jako špatné řešení vnímá prezident i opoziční návrhy na zmrazení platů politiků, nebo nápady naprosto oddělit platy soudců od platů dalších představitelů státní moci.
Novelu tak dostane k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat. Prezident Pavel vetoval zákon už podruhé. Loni v září odmítl podepsat předlohu omezující laické přísedící u soudů. Sněmovna ale následně jeho veto přehlasovala.
Premiér Petr Fiala (ODS) v zásadě souhlasí s výhradami prezidenta Petra Pavla. Návrh je výsledkem velice komplikovaného schvalovacího procesu, na kterém se podepsala i nekonstruktivní opozice, řekl Fiala ČTK. Nevěří proto tomu, že by v současnosti bylo možné dojednat lepší znění. "S výhradami pana prezidenta v zásadě souhlasím. Řadu z nich jsem v uplynulých měsících opakovaně veřejně vyjádřil," uvedl Fiala. Nedokáže si však představit, že by nyní bylo možné dojednat a schválit lepší řešení. "Návrh je výsledkem velice komplikovaného procesu, na němž se mimo jiné podepsala i zcela nekonstruktivní opozice," konstatoval.
Neformální jednání větších unijních zemí, které na pondělní odpoledne do Paříže svolal francouzský prezident Emmanuel Macron, podle premiéra Petra Fialy (ODS) Evropě nepřidá na váze. Je podle něj třeba přistoupit k činům, revizi Green Dealu či omezení byrokracie, řekla ČTK mluvčí kabinetu Lucie Ješátková. Šéfové vlád Británie, Německa, Polska, Itálie, Španělska, Nizozemska a Dánska mají v Paříži jednat o situaci kolem Ukrajiny poté, co americká administrativa dala najevo, že chystá jednání o příměří přímo s Ruskem bez účasti Evropanů. Přítomni budou kromě Macrona také šéfka EK Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte.
„Další neformální diskuse, navíc týden po Evropské radě a pár dní před německými volbami, nikam nevedou a Evropa po další večeři vážněji brána nebude. Je třeba začít konat. V první řade revidovat Green Deal ve prospěch posílení konkurenceschopnosti, zásadně omezit byrokracii, důsledně vyhošťovat migranty, kteří se provinili proti našim zákonům, a investovat do naší obrany a bezpečnosti. Je třeba neztrácet čas a přistoupit k činům,“ citovala Ješátková premiéra.
Největším zdrojem ropy do Česka bylo loni opět Rusko, jeho podíl ovšem postupně klesá. Celkem loni z Ruska přiteklo 2,7 milionu tun ropy, což bylo zhruba 42 procent celkového dovozu do ČR. Zároveň šlo ale meziročně o pokles o 37 procent. Spolu s tím kleslo i využití ropovodu Družba. Stoupá naopak dovoz ropy z dalších zemí, především pak z Ázerbájdžánu, jehož podíl dodávek je už těsně za Ruskem. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu a Českého statistického úřadu. Celkově bylo loni do Česka dovezeno více než 6,5 milionu tun ropy. Meziročně jde o propad dovozu o 12 procent.
Stát poskytl loni příspěvky na bydlení za téměř 20,3 miliardy korun. Dávku v prosinci dostalo 285.900 domácností. Roční výdaje i prosincový počet příjemců jsou tak zatím nejvyšší. Za poslední dva roky se vydaná suma víc než zdvojnásobila, příjemců přibylo o čtvrtinu. Vyplývá to z měsíčních zpráv ministerstva práce o vyplácení dávek. Za vyšším počtem domácností a větší vyplacenou částkou je růst nákladů na bydlení a pomalé navyšování výdělků, ale i zvýšení podpory a zjednodušení jejího vyřizování v minulých letech. Příspěvek mohou získat domácnosti, které za bydlení utratí přes 30 procent čistého příjmu. Od července by ho a další tři dávky měla podle plánu nahradit jediná podpora. Výdaje na příspěvek na bydlení se loni meziročně zvedly o 14 procent. Proti roku 2022 byly pak vyšší téměř 2.4násobně.
Za postupným růstem počtu příjemců a výdajů v posledních letech bylo vedle prudkého růstu cen energií i pomalé navyšování výdělků, úprava dávek či zjednodušení žádostí, jejich podávání on-line a snadnější vyřizování. Vláda změnila a posunula normativy, takže se příspěvky zvedly, a to hlavně malým domácnostem. Podporu je možné získat i do podnájmů či rekreačních objektů. Zmírnily se podmínky pro žadatele v Praze. Dřív za bydlení museli utratit minimálně 35 procent příjmu, teď je to 30 procent jako u ostatních.
O zapojení českých firem do dostavby Dukovan i vzájemných investicích diskutoval v Jižní Koreji český ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Informoval o tom ministr na sociální síti X a také korejská agentura Jonhap. Podle ní práce na dohodě o dostavbě Dukovan s konsorciem vedeným jihokorejskou společností KHNP pokračují hladce a její podoba by měla být jasná v březnu. "Právě řešíme nejen maximální možné zapojení průmyslu do dostavby Dukovan a užší spolupráci mezi českými a korejskými firmami v oblasti jádra, ale už se nám podařilo dojednat také kooperaci na rozvoji polovodičového ekosystému," napsal Vlček na X. Obě strany se shodly, že jednání týkající se výstavby dvou nových bloků v Dukovanech pokračují hladce. Vlček s KHNP, která má reaktory v Česku postavit, vyjednával smluvní podmínky, aby dohoda mohla být připravená do března, napsala agentura Jonhap.
Zájem o hypotéky v lednu mírně klesl. Oproti prosinci jich banky a stavební spořitelny v Česku poskytly o 5 procent míň, celkem za 22 miliard a 600 milionů korun. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Úrokové sazby se na začátku roku jen velmi mírně snížnily. Průměrný úrok u nových hypoték byl v lednu meziměsíčně 4 celé 78 setin procenta. Průměrná výše nově poskytnuté hypotéky dosáhla v lednu 3 miliony a 920 tisíc korun. Oproti stejnému měsíci vloni to znamená nárůst o zhruba půl milionu. Data do Hypomonitoru dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
Více než pětina ambulantních specialistů nabízí podle průzkumu Sdružení ambulantních specialistů pro nové pacienty termín nejdřív za čtvrt roku. Nejhorší je situace v dětské psychiatrii a logopedii, z oborů pro dospělé v nefrologii, kde se starají o pacienty s onemocněním ledvin. Sdružení o průzkumu mezi 1106 členy z letošního ledna informovalo v tiskové zprávě. Lékařské praxe v Česku provozuje asi 7000 ambulantních lékařů, členy sdružení jsou i logopedové jako nelékaři. "Čekací lhůty přesahující tři měsíce jsou nepřijatelné. Pacienti nedostávají péči včas, což může vést k vážným zdravotním komplikacím," uvedl předseda Sdružení Zorjan Jojko.
Podle koordinátorky průzkumu, alergoložky Marie Duřpektové mají dlouhé čekací lhůty dopady i na efektivitu zdravotního systému. "Pokud by byla péče dostupná včas, mohlo by se předejít řadě komplikací i hospitalizacím," sdělila. Podle sdružení je navíc 43 procent lékařů ambulantních specializací v důchodovém věku. Řešením by podle SAS mohla být větší motivace mladých lékařů ke vstupu do ambulantní praxe nebo posílení dostupnosti péče zejména v regionech s největším nedostatkem odborníků.
Chřipková epidemie v Česku za poslední týden oslabila jen mírně. Na 100 000 lidí připadá 2138 nemocných s akutními respiračními obtížemi. To je o skoro čtyři procenta míň než o týden dřív. Už druhý týden za sebou poklesl počet nemocných dětí. Naopak nakažených dospělých dál přibývá. Nejvíc jich je v Karlovarském kraji. Podle Státního zdravotního ústavu ale nejsou mezi jednotlivými regiony výrazné rozdíly.
Stát mezi lety 2019 a 2023 podpořil regeneraci zanedbaných a nevyužíváných nemovistostí ve veřejném vlastnictví více než jednou miliardou korun. U třetiny z téměř dvou desítek prověřovaných projektů ale našel Nejvyšší kontrolní úřad nedostatky až do výše 32,5 milionu korun. Šlo nejčastěji o chyby při zadávání veřejných zakázek a některé výdaje, uvedl dnes NKÚ. Peníze na takzvané brownnfieldy /braunfíldy/ ale podle kontrolorů využili příjemci dotací účelně. Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že kritiku a zjištěná pochybení vzalo na vědomí a návrhy na doporučení zapracovalo do dalších výzev. Ze zanedbaných a nevyužívaných nemovitostí o rozloze 27,4 hektaru se díky dotacím staly například obecní úřad, denní stacionář pro seniory, hasičská zbrojnice, mateřská škola, komunitní centrum, multifunkční zařízení či park.
Kraj Vysočina nebude aktivně bránit stavbě větrných elektráren, pokud je v mikroregionu budou chtít samosprávy i obyvatelé. Na dnešním jednání krajského zastupitelstva to řekl hejtman Martin Kukla (ANO) na dotaz, jaký je postoj vedení kraje k větrníkům. Zároveň uvedl, že sám není úplným zastáncem větrných elektráren, podporuje hlavně chystané rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany o nové bloky. O území Vysočiny se kvůli umístění větrníků poslední dobou zajímá řada investorů. S některými obcemi už mají smlouvy o spolupráci, jinde naopak tyto záměry zastavila místní referenda. Na přístup rady kraje k výstavbě větrných elektráren na Vysočině se zeptal opoziční zastupitel Jan Matějů (KDU-ČSL). "Protože to je problematika aktuální, budí to zájem veřejnosti," řekl. "Co se týká větrných elektráren, tak jistě víte, že Kraj Vysočina o tom nerozhoduje, dává maximálně doporučení," řekl Kukla. Uvedl, že za ním chodí starostové, kteří o větrníky stojí, i ti, kteří je nechtějí. Dočetl se, že by v kraji mohlo být až 600 větrných elektráren. "Samozřejmě to já osobně jako hejtman kraje nechci. Ale my jako Kraj Vysočina určitě nezabráníme některým aktivitám a některým výstavbám," řekl.
Část studentů, pracovníků i absolventů Univerzity Karlovy kritizuje vedení školy kvůli odměnám, které jeho členové dostali v minulém roce. Reagovali tak na informaci serveru iDNES.cz, podle kterého si vedení školy rozdělilo celkem 11,5 milionu korun. Odměny jsou podle některých studentů, zaměstnanců či absolventů univerzity nespravedlivě vysoké, uvedli to v otevřeném dopise, který podepsalo asi 40 pracovníků, 300 studentů a 130 absolventů a příznivců univerzity. Zároveň kritizují zdůvodnění odměn, které členové vedení dostali za reakci na předloňskou tragickou střelbu na Filozofické fakultě UK.
Podle serveru iDNES.cz dostala rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková v květnu 2024 ke svému platu ve výši 175.000 korun odměnu 400.000 korun. V listopadu dostala podle serveru 576.000 korun. Podobné částky podle iDNES.cz dostal i kvestor univerzity Martin Maňásek. Signatáři dopisu požadují podrobné zdůvodnění každé odměny a zveřejnění seznamu osob, které je dostaly. Chtějí, aby v budoucnu platy členů vedení univerzity podléhaly platovým tabulkám, od nichž by se měla odvíjet i výše odměn, uvedli v dopise.
Čeští vědci spolupracují s odborníky ze 14 výzkumných institucí po celém světě na procesu systematického srovnávání a hodnocení metod umělé inteligence využívaných pro objevování molekul z dat hmotnostní spektrometrie. Cílem loni zahájeno projektu s názvem MassSpecGym je vývoj další generace modelů strojového učení pro identifikaci nových přírodních molekul s využitím ve vývoji léčiv, ve vědách o životním prostředí nebo v kosmickém výzkumu. ČTK o tom dnes informovalo České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze v tiskové zprávě. Objevování malých molekul má velký význam v oblastech jako chemie, biologie, vývoj léčiv a analýza životního prostředí. I přesto, že se dosáhlo velkého pokroku, vědci stále objevili jen malý kousek celkové molekulární rozmanitosti života, uvádí tisková zpráva. Tandemová hmotnostní spektrometrie je důležitá metoda, která pomáhá identifikovat molekuly v biologických a environmentálních vzorcích.
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku nabídne v sobotu 22. února masopustní program. Půjde o první program letošního jubilejního roku, kdy si muzeum připomíná sté výročí svého založení. Bude se také křtít poštovní známka, která k výročí muzea vznikla. Masopust nabídne tradiční obchůzky, nebudou chybět řeznické speciality, sdělil ČTK ředitel muzea Jindřich Ondruš. "Na programu budou tradiční masopustní obchůzky folklorních souborů i sboru dobrovolných hasičů, tentokrát ze Študlova. Chceme ukázat tradiční masopustní obchůzky i tradice, které přetrvaly do současnosti," uvedl ředitel. Nebude chybět ukázka Hry o svaté Dorotě, budou hrát cimbálové muziky, připravena bude i masopustní dílna pro děti. K masopustnímu veselí patří také různé dobroty, návštěvníci budou moci ochutnat řeznické výrobky. "V Billově domě hospodyně nasmaží boží milosti," uvedl ředitel.
Masopust je tradiční lidový svátek. Byl vždy ve znamení zábav a bujarého veselí a vyvrcholil v posledních dnech masopustu, kterým se na Valašsku říkalo fašank nebo také končiny. Masopust začínal svátkem Tří králů a pokračoval až k Popeleční středě, kterou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Masopust patří k nejvyhledávanějším akcím v rožnovském skanzenu, tradičně jej navštěvují tisícovky lidí.
Liberecký kraj má za sebou nejstudenější noc této zimy s teplotami většinou mezi minus 14 až minus 20 stupni Celsia. V mrazové kotlině Jizerka v Jizerských horách k ránu teplota klesla pod minus 27 stupňů Celsia. Podle dostupných údajů tak bylo na Jizerce nejchladněji za poslední čtyři roky. Silnější mráz tam byl naposledy 15. února 2001, kdy na stanici Jizerka - Rašeliniště teplota klesla na minus 30,3 stupně. "Dnes ráno na stanici Jizerka - Rašeliniště bylo minimum minus 27,6 stupně Celsia a přímo na Jizerce minus 27,2 stupně," uvedl pro ČTK Martin Hynčica z ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). K absolutnímu rekordu na Jizerce ale měla dnešní noc daleko. V souvislé časové řadě aktuálně fungující meteorologické stanice na Jizerce chybělo k minimu ještě asi osm stupňů, když v únoru 2012 tam teplota klesla na minus 35,3 stupně. Absolutně nejnižší teplotu na Jizerce naměřili v roce 1944, a to minus 41,5 stupně Celsia.
Jasno až polojasno, zejména v jižní polovině území místy zvětšená oblačnost. Později odpoledne a večer na celém území vyjasňování. Nejvyšší teploty -4 až 0 °C.
V olomoucké zoo jsou v plném proudu přípravy na vybudování unikátního vzdělávacího centra, jehož součástí bude i největší mořské akvárium v Česku. Stavět se začne už letos na podzim, dokončení je plánované za rok a půl. Centrum bude mít jméno Loděnka - díky svému tvaru připomínající ulitu loděnky hlubinné, mořského hlavonožce z rodu Nautilus.
Národní archiv připravil v roce 80. výročí konce druhé světové války celoroční akci. Jmenuje se Rok zlomu . Nabízí unikátní dokumenty, známé i méně známé životní příběhy
Po ledovém víkendu, kdy meteorologové v mrazových lokalitách Jizerských a Krušných hor naměřili -27°C, stále pro většinu území ČR platí výstraha přes silnými mrazy. Teploty by během týdne měly v noci klesat až k -15 °C, mrznout ale bude i přes den. Slunečné počasí a oteplení se očekává až o následujícím víkendu.
S magazínem zavítáme na soutěž, kde si žáci mohli vyzkoušet své zemědělské dovednosti. Představíme vám mladého hokejistu, který na Olympiádě dětí a mládeže získal ocenění za fair-play. A dozvíte se o zajímavém sportu, o kterém jste možná ještě neslyšeli.
Tento e-mail je zasílán automaticky dle Vašeho nastavení odběru zpráv Radio Prague International.
Své nastavení můžete změnit zde.
© 2025, Radio Prague International - vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, všechna práva vyhrazena.
https://cesky.radio.cz, e-mail: cesky@radio.cz, Facebook, Youtube, Instagram
Laden...
Laden...
© 2025
